Monty, tak jsi to teď popsala přesně, s čím potřebuje pomoci - s tím, aby nezapomínal. To se ovšem nedá zařídit tak snadno, že řekneš "jestli budeš dál zapomínat, tak...". Motivace je v tomto případě nevšespasitelná, jelikož to dítě toho zjevně není bez pomoci schopno. Takže opravdu do jisté míry "stát za zadkem". Pokud on tou dobou ještě o gymplu uvažoval, a tobě připadal gympl vhodný, a jako hlavní problém jsi vyhodnotila zapomínání, tak ano, měla jsi ho podpořit v nezapomínání. Systém si sám nevytvoří (zjevně), potřebuje s tím pomoci - co jak kdy si kam zapsat, jak sám sebe kontrolovat, ty sama kontrolovat, tázat se, připomínat (fakt nechápu, proč tedy zrovna tobě vyhovuje styl vaší zš, kdy se nikde nedá z pozice rodiče najít, co se zrovna učí, kdy jsou písemky atd..., tj. to trochu "vodění za ručičku", když zrovna S. to potřebuje k dosažení jedniček, neb intelekt mu nechybí). V týdnu, kdy je u otce, který toho třeba také není schopen, se dá zrovna toto dělat na dálku bez problémů. Hele, když už je (bylo) nutné, abys ho ráno budila, tak proč bys mu nemohla pomoct i s tímhle?!? Ano, zpočátku denně kontrolovat. Však on si to během pár měsíců zautomatizuje.

Myslíš, že ve dvaceti, když to nedokáže teď, bude to jen horší? No to možná jo (ale taky může vyspět), ale když mu TEĎ pomůžeš, aby se naučil nezapomínat (respektive zavést systém zapisování, upomínání se, sebekontroly), tak s tím ve dvaceti již nebude mít problém.

Jo a: "tak ještě jednou - když jsem tu psala o té přihlášce, bylo to v situaci, kdy jsem byla naštvaná po rodičáku" - no, to je to, co píšu o tom, že by možná stačila jen trocha sebeovládání.