Kalali,

je fakt, že asi by bylo nejefektivnější vyřešit to ústně, případně napsat to, co navrhuješ - že jejich reakce mě mrzí, dcera je u nich ráda, na mimčo se může přijít kouknout až budete doma a ať si to neberou osobně, protože ses na jiný návštěvy než od rodiny fakt necítila

Ale je otázka, nakolik by se mi chtělo to takhle "uhlazovat" poté, co na mě ten druhej z mýho pohledu velmi bezohledně zaútočil, a proč se sám chovat extraslušně a daleko překračovat svou povinnou pomyslnou polovinu vstřícnosti, když ten druhej si s tím evidentně hlavu nedělá.

Navíc po porodu může mít člověk úplně jiný starosti než řešit citovou rovnováhu svých návštěv, a myslím, že není potřeba nijak zvlášť velká sociální inteligence k tomu, aby i člověk, kterej to sám má úplně jinak, pochopil, že jsou i lidi, kteří to soukromí potřebujou, a navíc když někdo řekne "není mi dobře, prosím nechoď za mnou, uvidíme se, až mi bude líp" tak je to dost jednoznačný a není to ani odstrčení, ani odmítnutí, a už vůbec ne neslušnost.