Pro mě asi je. Já si ještě pamatuju kamarádství z dětství. Ne jen takové to ze školy, ale prostě, kdy jsme byly u obou rodin jako doma. Ještě po těch třiceti letech si dovedu představit, jak to muselo být pro holčičku hrozné. Já zase nedovedu pochopit, že si to někdo nedokáže představit, že se nedokáže vcítit do toho malého děcka. To jak se chová maminka holčičky, je jiná kapitola. Ale neznáme verzi druhé strany.