Tante,
přesně, Herrmann a Poláček.
Fenomenální autoři, kteří dokázali v jedné větě vykreslit charakter postavy tak, že se stala živým a reálným člověkem, nepotřebovali žádné "hyperboly" nebo složité popisy, a jejich postavy byly skutečné a jsou stále skutečné, protože hrdinové z jejich knih žijí mezi námi pořád.
Neznám nikoho, kdo by se jim (z tuzemských autorů) vyrovnal.
Mmch., znáš Herrmannovy kritiky pro Švandu dudáka, které psal jako "Vavřinec Lebeda"? Výbor vyšel před pár lety knižně pod názvem "Z poslední galerie", na Krameriovi jsou i některé, co v knize nebyly (http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=6569).
U toho fakt člověk učurává smíchy, to nemá chybu.