Přidat odpověď
Neumím a školní docházku považuju za přínos. Ne už tak obsah výuky. Pokaždé, když oprašuju znalosti typu, co je to slabikotvorné r, l, tak přemýšlím, jestli jsme to vážně brali a k čemu mi to bylo. Teď si opakuju malou násobilku a oceňuju, jak to je zase po dlouhé době pohodlné, když nemusím počítat a vím. Ale i malá násobilka není v mé hlavě věčná, jako ostatně cokoliv s číslama. Dcera naprosto nechápe, že nevím z hlavy přítoky Berounky a drobet ji to demotivuje v učení, že i bez této znalosti jsem schopna se zařadit na trhu práce. Prostě povinně někam chodit a učit se ano, ale pořád znovu a znovu přemýšlím, co má smysl se učit a jak tyto znalosti zkoušet.
Předchozí