Tak ne, ještě jeden příspěvek .

V právu se tomu říká zavinění úmyslné nepřímé: syn věděl, že je třeba se učit, jinak je možné, že ho nevezmou. Byl ale s následky svého jednání smířen.

Je absolutně bez ambicí. Takže na gympl chtěl, ale ne tak, aby kvůli tomu musel něco dělat. Teď také tvrdí, že by chtěl jednou dělat práci jako táta, ale nedělá pro to nic. Je sice teprve září, ale doma jsem ho neviděla se učit. A to má jedniček už hafo. On prostě životem proplouvá bez nějaké námahy. Zatím mu to vychází.