Ráchel, já v tu dobu byla dítě a z některých dekorů té doby mám dodnes osypky. Nesnášela jsem je už jako dítě a naprosto nechápu, jak se to někomu může líbit. Vždycky jsem si říkala, že je to asi tím, že nikdy neviděl nic lepšího, ale asi se pletu.

Typickým příkladem je knižka Anička z 1.A.Ta první stránky, kde je Anička v růžových šatečkách ještě jde, ale ze zbytku knížky a obrázků ve "veselých barvách", černé a zelené či černé a oranžové, se mi chtělo jako dítěti brečet. Manžel mi pak vysvětloval(když jsme se o otm jednou bavili) něco jako že dřív byl barevný tisk drahý a byl problém se soutiskem, proto si to prý tak zjednodušovali.