mrakova,

to je právě ten rozdíl mezi dítětem slabým a dítětem pomalým s normálním či vyšším intelektem. U toho slabého se slabší výsledky projeví ještě na prvním stupni, často už během prvních dvou tříd. U dítěte pomalého k tomu dojde později, kde už nejde o primitivní úlohy, ale většinou složitější zadání a na čas náročnější provedení. V takových úlohách slabé dítě zcela selhává, bez ohledu na čas, zatímco to pomalé si s tím poradí, ale nesmí být časem limitováno (ta odolnost vůči stresu z omezení času se dá trénovat, ale musí to být bez návaznosti na získávání a hlavně testování znalostí, ideálně na něčem, čehož nezvládnutí nepoškozuje sebehodnocení a nebrání dalšímu učení).

Do budoucna určitě i pomalé dítě bude potřebovat zvládnout obojí znalosti i tempo, i když třeba v tom tempu pořád zůstane slabší, ale ve škole by měly být primární ty znalosti a dovednosti.