jak jsem psala, ještě jsem je rozkopla.
První zakopl jeden, pak druhý, nakonec manžel.. a to byl řev.

Možná je také chyba, že se snažím vynechat manžela.

On je fajn chlap, velmi klidný člověk, ale když jemu bouchnou saze - já se v krizích směju, taková lehká hysterie - ale manžel řve až vyvolává hromy a blesky a myslím, že kdyby se mu synkové potkali s touhle náladou a ještě se "poksychtili", tak by to bylo zbytečně zlé.

Taky jim pacholkům to jednou vysvětlím :-D, že jsem je zachránila před zardoušením vlastním otcem v mnoha momentech.