TiNiWiNI..,
v dětství nesčetněkrát ( ne mou vinou, ovšem nejbližším člověkem a úmyslně ) a ten pocit, kdy jde o život, je hrozný.
A "nedávno" - před cca 2 lety, kdy mi partner nechtě skočil na hruď ( ležela jsem v posteli na přistýlce a partner si chtěl hupsnout na tu svu přese mě - no hupsnout, lehce mě přeskočit - a bohužel, jak byla tma, mu to nevyšlo ). Omluvil se mi, lae mně se v tu chvíli vybavilo to dětství a nemohla jsem - spíš nechtěla - v tu chvíli vedle něj spát. Nemohl za to, to vím, ale prostě...