Samozřejmě za něj nemohl, ale já jsem nevěděla nic lepšího, než mít mu to za zlé, protože tam jako byl a měl mě ochránit, žejo.... ne v hlavě, to zase tak vykradýno nemám, ale v srdci. Nedokázala jsem to vůbec zpracovat, jsem to prostě nezrale prožila jako zradu s následnou sloní zhrzeností. Nemyslím, že nás to rozvedlo, ale něco to porouchalo. Jako jo, mohla jsem mít víc fištronu, ale bylo mi dvacet a věřila jsem, že všichni jsou tam proto, aby mi v té velké chvíli pomohli..