Viděla jsem a pocit jsem měla podobný.
Ačkoli tedy je jasné, že Pavla rodila asi dost dlouho a asi jí to moc nešlo, vypadala po porodu fakt dost děsivě, celou dobu jsem čekala, že to skončí císařem... Co bylo příčinou tak těžkého porodu my tu nevydedukujeme.
Myslím ale, že ona si možná nemyslí, že to šlo i jinak, myslím, že si naopak myslí, že bez toho týmu zdravotníků by snad neporodila vůbec.

No, každý si do toho hodíme svoji reflexi - já měla porod jako takový snadný - na 3 kontrakce dítě venku, takže mě pronásleduje to přání, že by to příště nemusel být tak "lékařský" porod, že bych to zvládla i v podstatně větším klidu - byť jsem se při porodu dokázala od toho okolí oprostit a vnímala jsem sebe a dítě, jak se rodí...

Ale tu placentu mi zmršili podobně, jako jí - teda ještě hůř... To už jsem byla "při vědomí", nesoustředěná tolik dovnitř, a přesně jsem vnímala, jak tam ležím rozcabená, krvavá, špinavá, "nahatá", je mi zima a oni na mě tlačí, abych porodila placentu, skáčou mi po břiše, hrabou se ve mě - to bylo děsné a ponižující a popravdě nejhorší zážitek z toho porodu... Nechali mi snad 20 minut v klidu a pak mě "nutili" tu placentu porodit. Měla jsem úplně ledový nohy, klepala jsem se... Tj. když jsem viděla tu (jak se jmenuje) z Anglie, jak ji nechali "spát" v teple s miminem a "čekali", až začne sama rodit placentu, tak jsem opravdu ucítila závist.

Jinak všechny holky mají moji poklonu, že dokázaly najít odvahu ukázat svůj porod všem - to bych teda já za žádnou cenu...