Tak můj syn třeba má problémy se sebeovládáním v určitých situacích - když něco není po jeho nebo naopak jemu někdo udělá něco drobného.

Jak stárne, tak se to zlepšuje, ale stále se stává, že zareaguje neadekvátně - dotyčného bouchne, kopne, kousne.

Když je to za mé přítomnosti, následuje ode mne trest. Vyzkoušela jsem už všechno - oplatit, plácnout, poslat se zklidnit, zákaz sladkostí, tv atd. A samozřejmě se vždy musí omluvit. Bohužel nic nefunguje tak, že by ho to příště od takového jednání odradilo. Zlepšuje se to věkem, jak získává víc znalostí a dovedností, že si na takové situace zvykne a už to tak nenaštvou nebo se je naučí řešit jinak. Když o tom mluvíme následně, tak toho lituje, ví, že to bylo špatné, ale pak zas nastane taková situace a neovládne se. Dalo by se říci, že tresty jsou tedy neúčinné. Přesto ho vždy nějak potrestám, aby měl zafixováno, že to, co udělal bylo špatné a nebude to bez následků.

Ovšem co bych měla dělat, když toto dělá i ve škole, to nevím. Potrestat ho musí učitelka. Ať mu dá jakýkoliv trest, já ho podpořím. Ať ho pošle do kouta, dá mu psaní navíc nebo jiné učení nebo mu nedovolí nějakou činnost, já jsem pro. Ale já osobně už pro to víc dělat nemůžu.