Libiku, ačkoli se nerozpakuji za sebe bojovat v běžných situacích, tak při porodu jsem byla tak oslabená celou situací a především šílenou bolestí, že bojovat nešlo. Takže žádná tygřice Nutily mě ležet na zádech, když já bych potřebovala být na čtyřech, dítě mi dali na pár vteřin a odnesli, pak mě šili, bolelo to, ale bylo to fuk, to jsem měla za tu nespolupráci.

Na porod nevzpomínám ráda, myslím, že kdyby mě netlačili do natrénovaných stereotypů, mohlo to být dost zásadně lepší. Vzpamatovávala jsem se dlouho.