Já bych vyčkala cca rok, jak se ještě projeví(však nikam nechvátáš), pak si napsala na papír klady a zápory vašeho soužití a rozhodla se čistě sobecky, jestli má pro tebe přínos s ním vůbec být. Biologický otec dětí není, nemusíš se nijak obětovat, můžeš brát ohledy jen na své osobní štěstí. Přinese peníze?, pomůže doma? je nějak unikátní v sexu? Může ti nabídnout něco, co jiný muž ne? Nakolik se ti péče o něho a vytváření rodinného zázemí vyplatí? Nedáváš víc než přijímáš? Prostě kupecké počty.

Tady jde i o to, že pokud životnímu partnerovi něco vadí a já to mohu změnit, tak to změním, nebo alespoň udělám nějaký kompromis, tj. třeba na to kolo s ex. pojedu jednou za měsíc a zbylé dny budu se synem sám, nebo se současnou partnerkou. To, že o tom nechce vůbec debatovat a dohodnout se, o něm nic moc dobrého nevypovídá. Bůhví, proč je tolikrát rozvedený.