Ahoj Mariko a všechny ostatní statečné mámy a stateční tátové, jsem moc ráda, že se najde spousta takových jako vy, pro které je nejdůležitější, aby další skvělé dítě našlo rodinu!!! Když jsme s manželem plánovali rodinu, taky se mi možnost adopce mihla hlavou, protože manžel ve svém prvním manželství něco podobného prožil, miminko se jim nedařilo. Jejich manželství se pak (ne z tohoto důvodu) rozpadlo, ale očekávala jsem možnost,že třeba to tak bude i u nás. No, nestalo se tak, podařil se nám Ríša. Ale kdyby to takhle nedopadlo, určitě bychom chtěli mimčo, nebo větší robátko adoptovat. Dokonce teď uvažujeme, že až se nám podaří sehnat větší byt, že bychom si vzali dítě aspoň do pěstounské péče, možná by nám dítě osvojit nedovolili, manželovi je už přes 50..
držím všem všechny palce a ať vám ty skvělé děti krásně rostou.
Jitka