Na pohřbu bylo hodně lidí..těžko říct kolik,kostel byl plný a kolem kostela venku taky plno..mohlo tam být tak 250 i víc lidí...bylo to srdceryvné...když mu v rozhlase místním hráli píseň co měl rád..věděla jsem že si ji přeje..ale myslela jsem,že ji nebudou mít,tak jsem nic nikomu neřekla..a najednou se ozvalo.."až mě andělé,zavolají k sobě,nechci mít na pohřbu šumaře..."málem mi prasklo srdce.....když odváželi rakev..zaznělo sólo na trumpetu.."jen pro ten dnešní den,stojí za to žít.."...když mu myslivec hrál na lesní roh a zpíval..tvrdej chlap,ani to nedozpíval,rozplakal se...u rakve bylo snad 30živých věnců a desítky kytic...rozloučení bylo u nás na sokolovně...sál byl plný...a dnes mi došel úmrtní list...tvrdá realita je tady..pořád tomu nejde uvěřit,že člověk najednou tak zmizí...všude je ho plno..a najednou ticho a ticho a nic...aspoň že ty děti jsou v relativní pohodě...
Štěpánka bydlí ve Vyškově,ale jezdí sem a my byli včera u ní s dětma..na hřišti a tak..ale..šla jsem přes náměstí a tam zas ve vitrínce Romanovo parte...jdu do školky ráno s dětma a na návsi zas to parte..ta díra v srdci nejde ničím zaplnit..