jo děvčata, taky se můžu přidat....
Brácha se jde mejt první.... nééé, já byl včera, dnes jdeš ty... denně se dohadují. Jim snad budu muset udělat rozpis .
Tuhle koukali na ovečku šó, nebo jak se to píše. Já sem ta ovečka, né já, ty si byl posledně, no kleplo by mě.
Každé ráno mladšímu synovi, něco ti chybí, a co? vezme si svačinu, pití, vedle toho má pouzdro s brýlemi, proč by si vzpomněl je vzít, že.... .
Je to pořád dokola.
Po příchodu ze školy, vyndat boxík a flašku.... . Starší syn (10) to vyndá, až když mu to řeknu, když přijedu z práce ( a to samozřejmě zuřim, jakto,že to není na lince), mladší (6) to vyndavá hned, jak přijedem ze školy, bez řikání.
Pravidelně se přerážím o batoh a boty, které syn nechal hned u dveří, když přišel ze školy, 100x řikám, aby si to uklidil.... NIC.
Ale pokrok máme, po dlouhém připomínání, upozorňování, ráno nezapomíná napsat sms, že je ve škole (chodí sám) a odpoledne volá, že už je doma. To mu trvalo tak 1/2 roku, než se to naučil.
Takže stále doufám, že opakování je matka moudrosti, tak pokud neztratim nervy, tak se to snad.... naučí.