Dneska jsem dorazila s obvyklým zásobováním k mojí 87 leté babičce. Už na mě číhala. Prý říkali v televizi, že k nám přijede 50 tisíc uprchlíků a my je musíme přijmout a VŠECHNO jim dát (co všechno nebyla schopná příliš specifikovat, ale rozhodně jsou to sociální dávky, bydlení a jídlo zdarma), všechny nás čeká víc než černá budoucnost, bída a hlad a vůbec strašné útrapy, protože "považ, Mortadelko, oni chtějí, abychom se tu všechny ženy zahalovaly!". Jedna příbuzná pracuje u policie (jako civilní zaměstnanec, mám pocit, že tam uklízí a vydává obědy ) a ta říkala, že onehdá zadrželi nějaké běžence a přivezli je k nim na stanici. Dostali dokonce najíst, "a teď si, Mortadelko, představ, že oni to nechtěli jíst a hodili jim to pod nohy, no řekni, to se dělá, taková dobrá sekaná s bramborovou kaší, vždyť to je moc dobré jídlo, co by chtěli!" Babi nemůže spát, protože se moc bojí v jak strašné mizérii se její vnoučata a pravnoučata brzy ocitnou, zahalení, hladoví a porobení. Zlaté časy, když nemohla spát, protože brácha se ne a ne oženit, sestřenice si ne a ne pořídit děti a já jí připadala nezdravě hubená. Co se brácha usadil a sestřenice si pořídila dítě, je načase změnit repertoár. Přiznám se, že po deseti minutách mi došly argumenty. Babi dnes asi opět nebude spát... Cos byste mojí babičce řekli vy?