Byla bych veeelice opatrná pořídit zvířátko někomu (byť se sebelepším úmyslem), kdo ho sám nechce. To jí radši kupte počítač
Doufala jsem a léta jsem se na to připravovala, sebe i mámu, že jí pořídím malýho prejska, až půjde do důchodu. Nechce chodit, ale měla by, jinak tloustne a zhoršuje se jí cukrovka. Nejspíš zafungovala nějaká telepatie, protože měsíc před odchodem do důchodu mi máti povidá "a né aby tě napadlo mi pořizovat zvíře, já už se o nic starat nebudu!!!" "ale mami, měla bys mazlíka, 3x denně kolem baráku není přece nic tak strašnýho, vždyť nikam jinam nemusíš".... Tak jestli jí prej pořídím psa, tak ho někomu dá ještě ten den, než si ho zamiluje. Nedám. Vím, že by byl předmětem sváru a dalších příležitostí, jak do mě rejpnoutr, že jí "něco hážu na krk". Tak ať si tam leží, no