Přidat odpověď
withep, ne, nic z toho prakticky nepomůže. Nosičství onkogenní mutace je v porovnání s nějakými životosprávnými snahami jak slon vedle myši.
Pamtuju si třeba, jak mě kdysi udivila přednáška o tom, jestli se ženám nosičkám BRCA mutace může dělat hormonální stimulace na IVF. Samozřejmě jsem si myslela, že by se dělat neměla, že to bude zvyšovat riziko nádoru prsu. A ono překvapivě ne, v té tehdy prezentované studii to riziko nezvyšovalo. Jenže ono to nebylo tím, že by hormonální stimulace byla čajíček, ale tím, že to riziko prakticky už nebylo "kam" zvýšit. Když je riziko nádoru prsu cca 98 % (nevím přesně, kolik je to zrovna u BRCA), tak už prostě není kam zvyšovat, další minoritní rizikový vliv se na tom čísle ani neprojeví.
Riziko se dá významně snížit akorát odstraněním rizikových orgánů. Jinak se riziko objevení nádoru nesníží, dá se snížit pouze jeho dopad tím, že je brzy odhalen. Proto existují různá schémata preventivních vyšetření pro různé nádorové syndromy.
Možná bude šance ve genové terapii, i když naděje do ní vkládané se ukázaly být přílišné. No, jak už to bývá. Ale kdoví, třeba se nějaká průlomová technika objeví.
Předchozí