Phoebe, upřímnou soustrast. Jak já ti rozumím...
Jsem aprobovaná pro 2. a 3. stupeň a na základce jsem dostala i 3. a 4. třídu. Mám pocit, že je to pro mě trochu "jiný živočišný druh". Jako vím, jaké metody jsou vhodnější, mám dost různých nápadů a pod. S angličtinou u nich problém nemám, ale deptá mě jejich úroveň "školních" dovedností - potřebují mluvit všichni zároveň, když řeknu "open your books, please", tak sice vědí, co se po nich chce, ale tři minuty trvá, než zjistí, že knížku nemají na stole, ale v tašce,.... Hodně to obírá o čas z hodiny, takže mi chvíli trvalo, než mi došlo, že při plánování hodiny mám počítat spíš tak se 30 minutami než 45. Na druhou stranu jsou to miláčci, kteří se přijdou pomazlit a rádi se zapojí (ještě to nemají "na háku")
No a ve 4. třídě mám skupinu, kde je 21 žáků, z toho 7 už má nějaký nález z PPP, další 2 si ho vyřizují. DO třídy k nim chodívá na pozorování i paní z PPP a prý řekla něco ve smyslu, že "takovou směs už dlouho neviděla". Takže při čtení tvého příspěvku přesně vidím před sebou tahle zlatíčka. V úplně první hodině, kdy jsem se s nimi seznamovala, jsem chtěla udělat opakování pozdravů a představování ve dvou soustředných kruzích, kdy se budou představovat navzájem a posouvat se k sousedům. Když se mi po 10 minutách nepodařilo je přesvědčit, aby vytvořili vzadu ve třídě ty dva kruhy a zmlkli, aby si vyslechli, co se po nich chce dál, tak jsem to vzdala a šli zpátky do lavic. No, evidentně nevhodně zvolená metoda pro tuhle skupinu.
Místo křičení jsem si pořídila zvoneček (ne plechový, ale opravdu ze zvonoviny - je výrazně slyšet). Takže pak šetřím hlasivky na důležitější věci. Důrazně trvám na tom, že mluví jen ten, kdo dostal slovo (pokud za hodinu vykřikne víc než 2x, když jsem volala někoho jiného, píše do přístě trest typu "I am not Maruška. My name is Honza.")
Už se to trochu lepší a něco se dá v hodině udělat. Přesto si po vyčerpávající hodině chodím s chutí odpočinout do devítky