není to tak dlouho, co bych si pomyslela něco podobného tomu, co tu píšou houfně ostatní, že je to tvá chyba, kdyby nedostaly rohlík se šunkou, budou brzy jíst normálně
ani jedno z mých dětí nikdy nemělo s jídlem problémy, jedly téměř cokoliv, každý z nich teda měl pár drobností, co nechtěly, ale vařené jídlo víceméně v pohodě, spíš to byli nenažraní hladovci... u holek to víceméně platí dodnes, ale syn mě poslední dobou přivádí k šílenství - dřív nejedl jen měkké ovoce typu jahody, třešně, vadila mu konzistence, zvedal se mu žaludek, naopak miloval skoro všechnu zeleninu (krom rajčat), syrovou i vařenou... ovšem poslední cca rok odmítá skoro všechno, klidně by žil z bramborové kaše, hranolek, těstovin s kečupem, knedlíků s omáčkou a rohlíků. Nechutná mu rýže, nesní žádnou pomazánku, směs na těstoviny, vlastně nic, kde je více surovin pohromadě. Z domácího sladkého jí jen čistou bábovku, max s čokoládou, žádné rozinky, ovoce, oříšky, krém... jediné co bere na milost jsou makové buchty nebo závin. Zeleninu už skoro taky nejí, syrovou max okurku nebo mrkev. A to u nás taky platí, že pokud někdo nechce jíst, ochutná a pak dostane třeba jen část jídla co mají ostatní, klidně suché těstoviny nebo jen brambory a do dalšího jídla nedostane nic. Výsledkem je ovšem občas hladový, podrážděný kluk Poslední dobou jsem už povolila (po několika měsících). Je na svůj věk hodně vysoký a neskutečně hubený, což mě nakonec dovádí k tomu, že když jíst odmítne, nechám ho, ať si vezme jogurt (jí jen vanilkový nebo čokoládový), toust nebo rohlík, pokud jde o oběd, když vím, že bude jídlo co mu asi chutnat nebude, snažím se mu nechat alternativu od minulého jídla. Je to někdy k pláči, když další jídlo, které dřív jedl mu najednou začne vadit, jen doufám, že to zase překoná a vrátí se do normálu... sem tam se objeví naopak něco, co odmítal a začne to jíst, tak to mi dává naději...
btw nikdy to před ním nijak moc neřešíme, max mu občas řeknu, že mi vadí, že mi komplikuje vaření a netěší mne pro něj vařit - vidím, že je z toho smutný, ale to je asi tak všechno