Myšutko, tak blivajs je pro hlavně mého muže vajíčko ve špenátu, v polévce, nočky v polévce... ale - když se mu něco takového ocitne na talíři, tak to sní a co mu vadí např. nechá na talíři. Vím o jediném jídle, které opravdu nepozře, protože ho doma do toho nutili, a to je houbová omáčka - mléčná či smetanová. Když se podíváš do mých příspěvků, tak píšu nutili do uvozovek. V životě jsem kvůli jídlu na dítě nekřičela, nic jsem mu proti jeho vůli necpala do úst... vysvětlovali jsme, motivovali jsme případně jsme našli recept, který všem vyhovuje. Mně třeba opravdu nechutná, nesnáším je - játra a ona držťková polévka, ale obojí tak nějak ojím, sním přílohy, salát,- vyjím, co jím a zbytek vrátím. Ale na větu "fuj, to já nejím" dítě odporoučím klidně až do večeře od stolu. Nicméně nevím, kdy naposled nebo jestli vůbec na to kdy došlo, protože jak píšu, od mala děti pomáhají s vařením, fakt hodně o jídle mluvíme a vaříme pestře i přesto, že nevaříme vše tak, jak to vařily naše maminky... špenát bez vajíčka ale s muškátovým oříškem a sýry, polévky dělám bez zahuštění, používám do nich jen brambory, rýžové nudle, - nočky ne, vajíčko ne... Na vajíčku v polévce, ve špenátu přece pestrá strava nestojí