Máš na tohle všechno plné právo. Ta bolest nikdy nebude menší, jenom si po čase vybrečíš všechny slzy a otupíš. Ale ten svíravý pocit na hrudi budeš mít pořád, pokaždé, když si na Romana vzpomeneš, když o něm budeš mluvit.

Simonko, hlavně dávej pozor na jednu věc - aby ses o sebe aspoň trochu starala. Klidně se domluv ve školce, jestli by ti nemohli prodávat obědy, případně i pro babičku a dědu. Nemáš na to náladu, jsem si jistá, že se ti vařit nechce, ale to poslední, co ty, kluci a prarodiče potřebují, je maminka v nemocnici na kapačkách.

Nemám ráda fráze typu Drž se nebo Buď silná. Proč bys doprdele měla být? Vybreč se, vyřvi se, až přijde čas, rozbij, co ti přijde pod ruku.

Moc na tebe myslím.