Withep, v městském činžáku vždycky mohu šetřit jen omezeně.
Sud na dešťovou vodu si za okno nepostavím, studnu na ulici nevykopu.
Zvířata, která by zkonzumovala zbytky z kuchyně, v předsíni chovat nemohu. Teoreticky bych mohla ty zbytky vozit někomu, kdo ta zvířata má, ale k nejbližšímu takovému člověku bych musela jet autem a to už je zase nešetrné.
Nic si nevypěstuji (snad kromě pažitky za oknem).
Vhodný sklep, kde bych mohla mít zásobu potravin, nemám k dispozici. Celkově nemám moc dobré podmínky ke skladování potravin, takže musím často na nákup a musím nakupovat malá balení.
Teplo ani teplou vodu neberu z teplárny, mám vlastní kamna a kotel, v tom mám bod k dobru.
Největší prostor k šetření mám spíš v drobnostech - málo svítit, třídit odpad, promyšleně jezdit autem, promyšleně nakupovat, střídmě jíst, šetřit chemií, nezahlcovat se nesmyslnými krámy ... Ale uměla bych si to holt představit ještě jinak.