Jsem obyčejný, poctivě pracující člověk a s omluvou jsem souhlasila.
Už proto, že 3 z dědečkových 5 sester byly provdány za Němce - obyčejné pracující lidi. Za Němce, kteří byli ve válce na straně PROTI fašistům a jejich manžely (s malými dětmi a jedna těhotná) byly odsouvány za velmi nelidských podmínek. Pokud chce někdo argumentovat tím, že Židé i jiní lidé byli v koncentrácích vražděni také za velmi nelidských podmínek - ano, to je pravda, ale krutost a nespravedlnost vůči jedněm přece nevykompenzujeme krutostí a nespravedlnosti k druhým.
Ano, moje pratety byly provdána za Němce, ovšem v prvorepublikovém Brně bylo Němců možná více, než Čechů a žili asi v dost těsné symbióze. Alespoň rodina mého dědečka byla "echt česká" a přesto proti sňatkům s "obyčejnými pracujícími kluky", byť německého původu nic nenamítala. Z toho usuzuji, že tam každému bylo jedno, kdo je Němec a kdo Čech, podstatné bylo, zda je to slušný člověk.

A co si představím po pojmem "obyčejným poctivě pracující člověk"? No já bych řekla, že to je snad jasné - žádný nefachčenko, člověk, který ať dělá u mašiny, nebo hlavou, musí se snažit a denně odvádět poctivou práci, aby si vydělal na život. Není podstatné, jak bohatý - i když většinou ne mnoho - podstatné je, že to není někdo, kdo k penězům přichází politikařením, machinacemi, podvody.... Někdo, kdo jde ráno (či odpoledne) do práce, potom domů, zalije zahradu nebo koukne na telku, v létě jede moři, nebo na Malé Ďářko, stará se o děti a o kočku....