Monitory sice nemáme, ale máme ve sklepě několik věží, rádií a starých kazeťáků. Nic z toho nehraje, protože manžel se to pokoušel kdysi "spravit", ale vyhodit se to nesmí. Taky máme ve sklepě budíka s vyskákanýma pérama, kterého taky manžel "opravoval", ten je zase památeční z dětství, taky musí zůstat. Pak máme ve sklepě 3 židle k počítači, který jsou rozbitý a potrhaný, ale taky se hodí, přes ně má totiž naházený další krámy. No hrůza. Do sklepa se snažím chodit co nejmíň, abych se nerozčilovala a nekazila si náladu. A přitom v bytě mám naklizeno a sklep taková hrůza.