Přidat odpověď
Děkuju holky, děkuju za starost, kterou o nás máte..
Ale jo, já musím fungovat s dětma jakoby nic...ony jsou tak odzbrojující kolikrát,že mi nic jiného ani nezbyde, ještě že je máme, ty tatínkovy kopie..minulý týden jsem ani na zahradu nevylezla..naco?...neměla jsem na to buňky..
Tento týden už i vařím, musím...teplé večeře...protože jak bysme jinak sami snědly všechnu tu zvěřinu co máme v mrazáku, já a děti,když ony obědvají přes týden ve školce a já, kdybych nemusela tak nejím ani nevařím...no jo, tatínek nás zabezpečil po všech stránkách/teda loví děda/..dnes jsem se dokonce překonala a upekla dětem buchtu...ale kváskový chleba...tak s tím jsem zatím skončila...netěší mě to..kvásek jsem dala do mrazáku..pokud ještě vůbec žije...jestli neumřel spolu s mým Románkem..on už poslední rok ani jiný,než kváskový chleba nechtěl jíst,dokázal to velmi ocenit..a já nějak nemůžu ho už péct..
Snažím se nějak uklidňovat tím,že kolem sebe dělám pořádek a dělám řád...když ten, který tu vládl dosud..řád spokojené celistvé rodiny..je pryč../kolikrát se přistihnu,když něco dělám ,přemýšlím a tu si pomyslím..jo, na to se musím ještě Romana zeptat...jak to dělal,nebo jak ředil barvu,nebo co někomu řekl..a pak mi dojde zpožděně, že už není koho...že fakt je to konečné..na ten pocit konečnosti si nejde zvyknout,pořád mě to zaskočí/
Tak včera jsem umývala okna,dnes malovala stěny,nedodělané..a tak se snažím do zimy dodělávat věci, které jsme pořád odkládali,až zas bude líp.až bude mít Roman víc síly,až to bude v pohodě...ted se o vše musím najednou postarat sama...po prvním manželství, které stálo za hovno a měla jsem z toho jen dluhy a nervy a neustálé stěhování...jsem s Romanem našla bezpečí a domov a pocit, že se na něj můžu ve všem, vždy/i když tak vážně onemocněl/spolehnout a on se o všechno postaral,já jsem nemusela vůbec nic řešit, jen pečovat o rodinný krb...tak ted si musím zvyknout na to, že musím vše rozhodnout sama a kolem baráku plno věcí řešit a zařizovat o nichž nemám vůbec povědomí a nikdy jsem nemusela na ně ani pomyslet..zateplit balkon na zimu,/promrzá podlaha v ložnici/revize plyn.kotle?..dělat nedělat?..výtah na dřevo,je v pořádku,není?..chtěl to nechat Roman zkontrolovat..auta dvě..všechny možné pojistky,dům,domácnost,životní, v práci další životní... co měl,ani jsem nevěděla jaké..všechny účty platil..ted zjištovat,zda máme vše ok,at není někde dluh.....přístup na účet nemám,vše jde do pozůstalosti...prostě jsme si nestihli nic říct,pořád to bylo dobré...a najednou je pryč...taky měl živnost,dovážel francouzské víno,zrovna to chtěl ukončit,ale nestihl to...naštěstí to podnikání vyřizuje jeho účetní za mne,není to bez problémů,ale snad to zvládnem...no úřady...pojistky mu dělal všechny kamarád z vojny,pojištovák,takže taky se snaží vše vyřídit on,i když je až v Táboře...mám kolem plno lidí,co se snaží pomoct,moc si toho vážím a je to štěstí v neštěstí..
Předchozí