Myslím, že paní Vašáryová v sobě nezapře emotivní umělkyni a že víc soudí srdcem, než aby s odstupem vnímala pozitivní i negativní dopad vlny uprchlíků i ekonomických migrantů na Evropany včetně dopadů postoje společnosti k tomuto dění. Co se týče spojování málo angažovaného postoje Středoevropanů v oblasti přijímání uprchlíků s prospěchářstvím, kolaborantstvím, zpronevěřováním se hodnotám, nemůžu je vnímat jinak než jako manipulativní. Přestože se neobrací přímo k divákům, ve sdělovacích prostředcích sama jistě nepočítá s tím, že by její projev nakonec nebyl sdělením mířícím přímo do jejich řad. Nevím, jak se vzájemně srovnává postoj politika demokratické země, který by měl demokracii hájit, s tvrzeními vztahujícími nároky jedné náboženské tradice na celou společnost a už vůbec ne s tvrzeními o tom, že by politikové demokratického státu měli jít proti vůli lidu, aby byli státníky. Pokud se paní Vašáryová jako poslankyně zasazuje o to, aby v její zemi byly přijaty a plně respektovány zákony, které by zajistily, že se pomoc potřebným neobrátí proti obyvatelům její země, pak má můj respekt. Toto vystoupení si jej nezískalo.