psjc Příruční slovník jazyka českého

ssedati (řidč. sesedati), ssedati se ned. tvořiti ssedlinu, usazeninu, srážeti se, tuhnouti. Jednou se mně na poli kreu spustila čurkou, až ssedala a já zemdlel. Jir. Prach sesedal, mlhy lnuly k zemi. V. Mrš. Co vidím? Na dně tmy se zlatý písek ssedá. Paliv. Meč zlomen byl jak ratolest urvaná větrem z kmene lípy a krev, ta krev, jež lehce vzkypí, se ssedala. Seif. Zdálo se mu, jakoby se mu ssedal na dně duše těžkým, špinavým kalem všechen hnus a ošklivost nocí probděných v reji pitek. Hlad. Přen. Místo opojného vznětu s hořkostí stále víc se ssedající pociťuje [Seifert] jeho [času] kletbu. Píša. D vlastní tíhou, vahou se snižovati, poklesávati do základů. Povrch svahů se buď ssedá, nebo sesouvá. OSN Dod. Ukázalo se měřením a papírovými zkouškami, že stabilita staré věže netrpí a všechno další ssedání jejích základů jest vyloučeno. Čap. Ch. Všichni hleděli a ukazovali k malovanému stropu. Pohnul se, patrně se ssedal, klesal víc a více. Jir. — V. též sesedati (se).

ssedlina, -y f. sraženina vlastní vahou usazená na dně nádoby pod kapalinou. Přistavila včerejší logr a nalila na ssedlinu několik sběraček vody. Jah. Drtil je [rohlíky] zuby a nakonec zapil ssedlinou vystydlé kávy. Heřm. Počal hledati trochu vody, aby si rozředil inkoustovou ssedlinu v kalamáři. Arb. Přen. Šlemrová důkladně okusila ssedlinu hořkosti, roztrpčenosti a zoufalství, jež kvasí na dně všeho toho. Vodák. D vůbec něco usazeného, sraženého, ssedlého. [Lidé] nalezli jednou ráno Niccola mrtvého před altánem v ssedlině krve, jež vytekla z jeho ran. Čap. Na silnici ležela vysoká tmavá vrstva kašovité ssedliny z tajícího sněhu, ledu i bláta. Rais. Viktorín přišlápl míč do ssedliny splašků kanálů. K. Konr. D Expr. společenská spodina. Nalezl jsem již tak mnohou zajímavou tvář v podohných místnostech navštěvovaných jenom ssedlinou velkého města. Herrm. [Články] jsou čerpány ze života a bytí ssedliny pražského života. Herrm.

*ssedlivost, -i f. schopnost tvořiti ssedlinu. Ptačí krev vytvořuje zvláštní látku, kterou nazval [badatel] ornithon a jež podporuje velmi krevní ssedlivost. Lid. nov.

*ssedlivý adj. schopný tvořiti ssedlinu, schopný ssedání, srážení. Krev v srdečnici jest jasně červená, a ssedlivá. A. Jg. Hnusem a kalem, pitvorou člověčenství a ssedlivou animálností dobírá se tato kniha [Antonín Vondrejc] poznání, že člověk přece není osamělou náhodou uprostřed nenadálého shluku osob a věcí. Arne N.

ssedávati (řidč. sesedávati), ssedávati se ned. opět. k ssedati (se). Čepice [škraloup na mléce] se zvolna sesedávala, až zmizela. Lang. Přen. Nevědomky sesedává se v hloubi duše jisté ponětí o lidech a jejich životě. V. Mrš. — V. též sesedávati (se).