Já jsem nějaký asi divný hybrid. Miluju ráno, východ slunce, ranní mlhu... Ale nesmí se mi do toho pést nějaké vypravování mrňat nebo samostatné pracovní výkony. "Pod bičem otrokáře" v zaměstnání dokážu být vysoce efektivní, dokonce v zaměstnání ranní směnu upřednostňuji (především proto, že odpolední mi sežere celý den, dopoledne se motám jak vůl bez toho biče). Ale když se mám rozhýbat sama, celé dopoledne prošolíchám, když pracuju, tempo mám hlemýždí. Ve 14 hod se mi přepne režim a mám najednou nápady, pracuju efektivně, užívám si to, práce odsýpá. Dokážu pilně makat třeba do 3 hodin. Díky tomu, že jsem ten hybrid, nedokážu dospávat dlouho, sama se budím kolem 8. hod. Tím pádem mám velký problém. Ve 14-15 hod. se vrací holky ze školy a školky a s nimi se dělat nedá. Jsem z toho těžce zdeptaná, momentálně asi depresivní.