Holky, nesmírně si vážím toho, že jste napsaly. Mám v sobě zmatek, protože se na jednu stranu stydím za svý pocity (že bych tam nejraději jezdila jen s dětmi a manželem) a z druhé strany si plně uvědomuju, že ji to může psychicky pomoct .. aby nebyla sama celé dny. Protože vím, že ona je to hodná ženská. Sice se na některých věcech třeba neshodneme, ale rozhodně jsme se nikdy nehádaly.
Přesně jak to zaznělo (a věřte, že jsem za to ráda), také jsem včera manželovi navrhla se o víkendech střídat. On na to ale nezareagoval - nepostavil se k tomu - prostě nezaznělo nic takového, abych se nějak dozvěděla co bude dále.
Jinak situace je taková, že dětičky (už jsou velké), moc je to s námi nebaví, takže buď zůstanou doma u naší babičky (máme dvougenerační dům), nebo jedou s námi. Do ložnice se na chatě se vejde i pět lidí, takže i s babičkou bychom se vlezli. Ale jak říkám. Nějaké soukromí tam moc není..