Kudlo, ty rikas:

Já patřím k té skupině, která si umí představit týrání v rodině jen stěží, a přesto zastávám názor, že je nutno při podezření (myslím SKUTEČNÉM podezření, nikoli ve snaze tu rodinu jen poškodit, aniž bych měla jakékloli náznaky, že tam k něčemu dochází)okamžitě jednat a nahlásit.

Pokud by se to podezření nezakládalo na pravdě (a úmyslně neříkám "křivé obvinění" protože to mi přijde až příliš emotivní, neb to evokuje, že obviňující úmyslně lže právě ve snaze obviňovaného poškodit, kdežto já předpokládám, že ten, kdo to nahlásí, se skutečně domnívá, že by tam mohlo k něčemu takovému docházet, a chce chránit to dítě pro případ, že by to byla pravda), tak věřím, že by se při zachování všeho, co se v takovém případě zachovat má (tj. že to ti policajti nerozkecaj) všechno rychle vysvětlilo a otec se mohl vrátit zpátky k rodině.

"i vuci rodicum je treba do urcite chvile pristupovat stejne citlive, mohou byt totiz nevinni" - to je samozřejmě pravda, viz výše, ale ti policajti tak pokud vím víceméně postupovali, na veřejnost to vynesla ta matka

"a predevsim, detem by bylo zahodno rodinu, pokud se opravdu niceho nedopustila, vratit nerozvracenou."

jaká je pravděpodobnost, že něco takového ROZVRÁTÍ rodinu, která se NIČEHO NEDOPUSTILA (pokud to policajti nevykřičej na náměstí, což se v tomto případě nestalo)?

Tady mi nezbyva nic jinyho, nez dat jeden velkej palec..