Já myslím, že ani věřící to nemají tak, že by se zbavovali odpovědnosti za svoje rozhodnutí.

Vnímám to tak, že to rozhodování mají stejně těžký jako my ateisti, ale v určitý chvíli si ateista řekne "tak teď už jsem udělal všecko, co se dalo, víc udělat nemůžuu, ono to nějak dopadne" a věřící si řekne "už jsem udělal všecko, co se dalo, víc udělat nemůžu, svěřuju to Bohu a dopadne to, jak on bude chtít".