Mela jsem to u prvorozeneho cely prvni rok, ale byla to stoprocentne postnatal deprese, nemelo to co delat s jeho narozenim, zjevem, z oci jsem ho vubec nespustila, byl se mnou od narozeni porad. Je autista. A je mi ted mnohem blizsi nez dcera, u ktere jsem zazila takovou tu silenou a okamzitou lasku, ale ted (a vlastne od narozeni) je pro mne jak z jine planety