tak jsme asi bydleli v nějakém družném domě, u nás to bylo běžné jé, i teď se mi vybavila jedna knížka z dětství, kde si hlavní hrdinka taky chodila k sousedům půjčovat hrnek mléka, vajíčko a další - ne tedy pro maminku, ale aby se tuším viděla s klukem, co se jí líbí... nicméně princip byl stejný, maminka zapomněla - nestihla koupit a teď vaří - peče, potřebuje půjčit, takže asi náš barák v sousedké výpomoci až tak unikátní nebyl

nevím o tom, že by zákon chtěl rozlišovat "rodinný podnik" od nerodinného (je tento pojem v zákoně vůbec definován? možná spíš OSVČ bez zaměstnanců? kolik takových obchodů je?), četla jsem cosi o velikosti prodejní plochy. jinak já nevím, ale přece ani zdaleka ne každý obchod je o svátcích otevřený, ať si otvírací dobu každý podnikatel dělá podle svého, pokud tím neruší noční klid a pokud má dostatek zaměstnanců, aby zvolenou pracovní dobu pokryl. nějak fakt nechápu, v čem je problém. pokud prodavačce vadí víkendy nebo svátky, ať jde dělat jinam, já se taky musela rozhodnout, jaká pracovní doba je pro mne akceptovatelná a podle toho volit, kde se budu ucházet o práci. jsem dospělá, zvládnu to. proč by to neměl zvládnout jiný dospělý?