Dřív, když jsem ještě dělala rozvody, tak jsem to probírala s každou ženou... Vracení se k původnímu příjmení bylo asi v 50% případech. Nevracely se skutečně spíš ty ženy, které měly děti malé..., kvůli stejnému příjmení s dětmi...

Ale u rozvodů, kde zatím děti nebyly nebo tam, kde už děti naopak byly dospělé, byl návrat k původnímu příjmení velmi častý.

Všem jsem říkala, že nic není dobře ani špatně, ať si to udělají tak, jak chtějí...

Např. - měla-li žena nového přítele a chtěla (plánovala) se za něj provdat, málokdy se vracela k původnímu - páč to bylo zbytečné, když už ho brzo bude zase měnit...
Naopak - měl-li chlap milenku, s níž se hodlal brzy oženit, žena se častěji vracela k původnímu, aby se nejmenovala stejně "jako ta nová"

atd.

Když jste teď se svým mužem zadobře, těžko se do těch pocitů dokážete plně vžít...
Když je ten vztah fakt blbý a často velmi dlouho, to odstřihnutí se je úlevné.