Když musím oslovit, tak vždycky vyberu "mladší" variantu.

Jsem v tomhle hodně opatrná, vím, jak to může zamrzet.
Jako dítěti mi bylo hrozně nepříjemné, když mého taťku považovali za dědu. Ale moc se nesekli, když nás vzal na výlet všechny, byly 4 z dětí jeho vnuci, jen já dcera.

A hrozně mě štvala i mrzela neomalenost třeba vrstevníků, kteří když se dozvěděli, že to je taťka, se vždycky ptali - proboha, kolik mu je? Pravda je, že tenkrát byli jejich rodiče čtyřicátníci a mému táhlo na 60.

Přitom jsem se narodila, když mu bylo 43! Z dnešního pohledu v pohodě, zrovna dnes jsem pročítala diskuze na téma v jakém věku kdo měl děti.