z dětma to je hned

syn v jeslích "mami, paní je klustá". Já: delám že neslyším. Syn "Mami, ta paní je klustá". Já: stále náhlá hluchota. Syn "Mami, že ta paní je klustá, že je klustá??"

Klustá paní: "Maminka by se asi nejraději propadla...." 100 bodu pro "klustou paní", absolutní nula pro mne.

vůbec jsem to nezvládla. Nebýt nadhledu "klusté" paní, tak se syn domáhá odpovědi dodnes.

Poučena z této scénky, jsem jednou, když jsem nutně na chvíli musela vzít syna do práce, mu nekolikrát vysvetlila, že nemá mluvit o tom, že můj šéf má holou hlavu (má dokonale lesklé koleno, ani chloupek, alopecie) , vysvetlila jsem mu, že se nemá ptát , proč nemá vlasy atd. Syn je inteligenní, takže to samozřejmě pochopil, a když ho spatřil , pravil "Mami, to je ten pán, co se nemám ptát, proč nemá vlasy?"