Nejhorší se zdála být situace v uprchlickém táboře v Giessenu, kde se na americké základně tísní na pět tisíc běženců a kde podle obhájců lidských práv dochází k častému znásilňování žen a dětí. Podle investigativních novinářů je však tato praxe ve skutečnosti rozšířena po celém Německu, přičemž úřady o všech případech záměrně mlčí. „Je bohužel skutečností, že ženy a děti jsou na­prosto nechráněné. Tato situace nahrává mužům, kteří považují ženy za svůj majetek a zacházejí s nimi doslova jako s lovnou zvěří. Následkem toho je hlášen nespočet případů znásilnění, sexuál­ního zneužívání a vynucené prostituce. Rozhodně přitom nejde o ojedinělé incidenty,“ konstatují aktivistky z organizace Women for Women Refugee, které žádaly o nápravu hesenské minister­stvo sociálních věcí. A jak k tomu dodávají, znásilněných žen a dětí je mnohem více, neboť řada z obětí sexuálního násilí se o svých zkušenostech obává mluvit. Zaskočen celou situací je federální komi­sař zabývající se ochranou dětí před sexuálním zneužíváním Johannes-Wilhelm Roerig: „Jsem skutečně hluboce znepokojen tím, čemu musí děti v uprchlických táborech čelit. Nejsou tam před tímto nebezpečím zdaleka chráněny tak, jak by tomu mělo být.“ Policie v Giessenu dle zve­řejně­ných prohlášení připouští, že se „pravděpodobně děje mnoho případů sexuálního zneuží­vání“, které ani nejsou nahlášeny. O těchto incidentech nakonec ví i zastupitelstvo. „Víme o tom, že se tam znásilňuje,“ citovala redakce místních novin vyjádření radní města Astrid Eibelsheause­rové.