Fren,
pročítám si celou tuhle diskuzi a v klidu a myslím, že tvým největším problémem je, že vlastně sama dobře nevíš, co chceš.
Píšeš, jak ti vadí, že se synové nehlásí, že o sobě nedávají vědět. Když ale chtějí k vám přijet, trváš na tom, že to bude bez slečen (ačkoliv min. s jednou už několik let jeden syn žije ve společné domácnosti). Píšeš, že ti synové chybějí, ale také píšeš, že bys chtěla setkání jen v kavárně na pár hodin a papá. Nehodláš totiž hostit celý víkend syny i jejich slečny.
Hele - hodně nepříjemná otázka - opravdu ti synové chybí a chceš je vidět, nebo máš jen pocit, že to tak má být? Tak se totiž chováš. Tví synové jsou dospělí, mají své životní partnerky. Proč je nebereš takové, jací jsou? Tedy i s partnerkami? Stýská-li se ti, proč mají přijet jen na kafe do hospody?

Zcela vážně ti radím, aby sis udělala pořádek v hlavě, ujasnila si, co vlastně chceš.

A prosím, co to je, vzdávat úctu k rodičům? Jak se to dělá? Podle tvých příspěvků soudím, že to je min 2x týdně volat rodičům a hlasitě děkovat za své vychování, za poskytnutí vzdělání. Hm, něco takového od dětí nečekám.Jsem asi stejně stará jako ty, jen syna mám mnohem mladšího. Vše, co pro něho dělám, dělám dobrovolně a určitě mu to nebudu v dospělosti připomínat.