A nebo je to tak, jak vídám u jedné blízké, vcelku milé osoby.
Jedná se o velmi vstřícnou rodinu, která vítá každou návtěvu, každého hostí, napájí, obdarovává, baví.
Jakmile za návštěvou zapadnu dveře, osoba nešetří nepříjenými kometáři - ten toho snědl, vypil, ten tu byl dlouho atd. Pokud se někdo ohlásí, opět - von se sem nacpal, ježiši, ten tu bude zase celý odpoledne, měli jsme říct, že nebudeme doma a podobně.
A dokola - návštěva přijde, z jednání hostitelky nabyde dojmu, že jsou ty nejvítanější lidé na světě a tak dále.

Možná ani návštěvy Fren netuší, jaké trauma jí svou přítomností působí.