pokud tě to trápí, a to asi jo (a myslím, že právem), tak bych si s ním sedla a řekla něco ve smyslu, "přemýšlela jsem o tom, cos tuhle řekl...citace... máš vlastně pravdu, opravdu ses o nic neprosil. znamená to tedy, že se cítíš naší pomocí nějak manipulovaný? jak tomu mám rozumět, prosím? znamená to, že teď už naši pomoc nechceš?"

jsou zhruba dvě možnosti, jak syn zareaguje.
1. chytne se za nos a řekne něco ve smyslu "ne, mami, jsem to tak nemyslel, to tak blbě vyznělo, jasně, že jsem rád, že jste nám pomohli..."

2. bude dál oprsklý. pak bych asi reagovala ve smyslu "to mě opravdu mrzí, že to vidíš takhle. plyne mi z toho, že jsme asi udělali chybu, když jsme ti poskytli pomoc, o kterou sis neřekl. takže asi už naši pomoc nepotřebuješ?