To, co jsem dala k diskusi, je fakt, že žádnej postiženej, není něco, co je někde bezpečně zaparkovaný, bez citu, co ten vesele souložící druhej jen tak vypustí z hlavy. Ani poúrazový kvadruplegik, co nemůže mluvit, ne.
Že to není tak, že si řekneš, fajn, rakovina, prognoza 4-10 let, to nevydržím, tak hurá na brigádu a to z toho důvodu, že jsi prostě jinde.

Já nejsem žádná světice a na Rodinu si nechodím pro ohledy.

Njn, oni lidi z médií halt ví všechno.