mandelinko,

psala jsem, že na začátku byl JEDNÍM Z DŮVODŮ strach z dalšího těhotenství. To nám ještě oběma bylo méně než 35 let, což je u ženské, tuším, jedna z podmínek, ale nevím, nezajímala jsem se, protože ve třiceti jen málokdo stojí o definitivní jistotu, že už další dítě mít nebude. Já osobně to pořád ještě nevím, jen jsem holt měla 4 děti během 4 let (plánovaně, postupně, jak se situace vyvíjela, neplánované jen to, že místo dvou jsem najednou měla děti tři). A muž nás živí, je zodpovědný, věděl, že momentálně víc prostě nedá. Ale ani u něj to nebylo o tom, že už nikdy více.

No a postupem času prostě přestal být sex něčím, pro co by měl člověk něco dělat. Není to v našem vztahu důležité. Pokud bychom náhodou chtěli další dítě, můžeme ho mít, jsme ještě dost mladí vzhledem k tomu, v kolika se dnes dost obvykle děti rodí. Pokud bychom chtěli souložit a nechtěli dítě, můžeme znovu otevřít otázku, jak to řešit. Ale my nějak souložit nepotřebujeme no .

Nevím, co je na tom k smíchu. Nerozumím, jestli se mi vysmíváš a pokud ano, tak proč, nebo jestli to je nějaký vtip?