" mluvila s nimi česky. Očividně se nejednalo o uprchlici z BV. Požadovat občanku bylo zbytečné. "

to, že mluvila česky, není plnou identifikací. Mohla se tam provdat nebo jinak nabýt tamního občanství. Krom toho, Candigliotta je cizokrajné příjmení. A opět a znovu, jakkoli nebylo plně vyhověno zákonu, nebylo nijak porušeno právo, neboť v dané situaci a v daném místě je pro společnost přednější řešit imigranty než nějaká újma občana z toho, že musel předložit doklqady. Kdyby ta právnička měla trocha cti, studem by se propadla. Ale aspoň předvedla, jak nezná právo jako umění dobrého a spravedlivého (ius est ars boni et aequi). A už staré římské právo říká " scire leges non hoc est verba earum tenere, sed vim ac potestatem."