Přidat odpověď
Od té doby, co jsem od sociálky potřebovala pomoci se školkou pro dítě, abych mohla chodit do rpáce a nějak se uživit, neb jsem byla samoživitelka bez příjmu, bez alimentů a bez příbuzných, kteří by dítko ohlídali, načež mi sociálka navrhla, že mi dají dítě do dětského domova a že se už víc domů nevrátí, protože se ho mám samozřejmě zřeknout, se na práci sociálky dívám opravdu s despektem.
Pak jsme se střetly ještě jednou, kdy to nebyla kotrola, ale buzerace, která skončila tím, že mi ruply nervy, sociální pracovnici jsem vyrazila (její kydy fakt nezapomenu) a ještě jsem si na její kydy šla stěžovat. Toto NEJSOU sociální pracovnice, to jsou leda tak dozorci v káznici! Ještě jsem nepotkala sociální pracovnici, která by klientovi nebo potřebnému pomohla, vždycky šlo o takovou buzeraci, že by se po její "pomoci" slabší povaha nervově zhroutila.
Předchozí