Pomáhalo mi

1. vypisování

2. převykládávání - ehm, co jsem to naťukala za slovo - textu, nahlas, souvisle, soustředěně, jako bych to přednášela studentům, chodila jsem třeba po zahradě nebo po bytě (jak v Marečkovi, on musí chodit, jinak nic neřekne :-D), výpisky v ruce, koukla jsem na část a vyprávěla jsem to, ne jen přeříkávat hesla, ale dávat to do vět. Jako když se člověk učí prezentaci.

Plus pak fotopaměť, kdy jsem do toho dva dny předem koukala intenzivně. Ta ovšem mívala i ývpadky, které se pak projevily tak, že jsem přesně věděla, kde to na té stránce je, jak rozsáhlé, jakou barvou propisky, ale jaksi to nešlo "přečíst" .

Ovšem dospělé studium jsem zakončila v pětatřiceti. Teď, po třech letech a na konci rodičovské se obávám, že by to bylo mnohem horší. Jdu kouknout na Piracetam :-D.