Val,
u syna to bylo tak, že asi do třetí třídy doma fňukal, že nemá opravdový kamarády, protože má jiný zájmy než oni a nemá si s nimi co říct. Tak jsem mu vysvětlila, že oni se jemu přizpůsobovat nebudou, takže pokud chce mít kamarády, musí najít něco, co budou mít společný. Pár let to fungovalo díky tomu, že syn umí vymýšlet zábavný hry a akce, měli každou chvíli nějaký spolek nebo hráli hry, ke kterým on vymyslel pravidla, jenže teď v pubertě to zas ty kluky už nebaví a on si stěžuje, že se chtějí jen bezúčelně courat po venku a to zas nebaví jeho.